Jdi na obsah Jdi na menu

 


Praga V3S ATUE 100p

Další zajímavé vozidlo do přehledů verzí - souprava neutajeného linkového spojení ATUE 100p která dokázala automatické spojení 100 místních účastníků v místě velení,automatické i poloautomatické spojení s aut. ustřednami stálých vojenských posádek a dalšími ATUE 100p. Může se též připojit do veřejné sítě. To celé umožnovala pobočková ústředna ÚE 201.

V přední části nástavby je pracoviště MB/AUT ,kterým lze vzájemně propojit až 40 dálkových účastníků systému MB.

V zadním prostoru je na zadní stěně umístěn osový ventilátor pro odsávání špatného vzduchu. Topení je naftové X7-1M nebo se dá i elektrické topení ETA 614 ,při činnosti na místní elekt.síti.

Celková hmotnost soupravy ATUE 100p je 8 250kg.

Auto a nástavba historicky  a technicky docela zajímavá a časem zcela již zmizí v historii.Bohužel neznám nikoho ,kdo by tohle vlastnil...

Dorazil příspěvěk od Franty ,který osvětluje vznik a krátkou službu v armádě :

" Pokud mne paměť neklame vývoj běžel někde od r.1985, na vojskové skoušky nám to k 5.spojb došlo asi v r.87/88, trochu to zlobilo při změnách teploty,odcházely baterky na deskách s EPROM-kama atd. Měli jsme 2soupravy, přes den jedna nahrazovala posádkovou ATÚ ve Strašicích a druhá dělela jízdní testy v terénu nad Strašicema na Bahnech a na druhý den si to čenžly. Pokud došlo k problémúm s elektronikou, šla jezdit mašina s vadnou elektronikou. Po zkouškách si je odvezli Pražáci na další vývoj a zkoušky (tuším na Petřín), vývoj a výrobu MB pracoviště pro dálkové linky řešil spolužák ve výzkumáku v Liptovském Mikuláši. Měnil se i typ použité TU z UE 100 na UE 101 (púvodně kanadská hotelová ústředna,licenci odkoupila Tesla Liptovský Hrádok) a pak se mašiny znovu vrátily k 5.spojb do Strachau. V té době šlo o to, že jsme na výjezd měli pro spojovací uzel VS/ZVS - ZVO 4 ks ATÚ 100/100 v releové výbavě na dlouhých skříňových návěsech Orličan zavěšených na koníkách R138 4 x 4 (něco jako TIR-ák), byly s tím hrozné problémy pohybem v těžkém lesním terénu se rozjustovávaly relátka, upadávaly letované spoje, neběhalo to spolehlivě, obzvláště při náhlých změnách teploty uvnitř vozidla. Na každém uzlu byly vždy 2 ks ATU 100/100 a mechnik seřizoval tu co byla v záloze. Když kiksla ta provozní muselo se bleskově mezi spoupravama prohodit spousta kabelú MP 154 a MP 54...Toto byl dúvod proč se tlačilo na náhradu releových ústředen elektronikou UE 101. Po ukončení vývoje a nasazení do praxe si bohužel už moc ,,nevrzly,, období pravidelných velkých spojovacích cvičení (Elektron, štábní nácviky VZVO, ukázky, zabezpečení spojení pro řídící a kontrolní štáb v rámci cvičení 1. a 4. armády) bylo u konce. Pokud se nemýlím,byly jen 2 soupravy pro VS a ZVS. Po rozdělení republiky odešel 1ks k 1.spojp / VÚ 1732 do Plzně a v r.1992 jsme ji s celým útvarem převezli do Ružomberka (SK) - nejdříve z 1.spojp udělali 3.spojb později 5.spojb, pak reorganizace na Výcvikovou základnu spojovacího vojska a nakonec spojovací prapor... a tam je dodnes. Ústřednu jsme několikrát vyvezli na Lešť zabezpečovat spojení, naposledy co jsem se zúčastnil to byla Modrá línie 2002. Taky několikrát ji kamarád vezl do Němec na mezinárodní spojovací cvičení Combined Endeavor, kde díky našim inteligentním spojařúm a chytrým doplňkúm z Inotesky v L.Hrádku v pohodě spolupracovala s ústřednama USA, GB, D ale taky Ukrajiny, Estonska, Lotyšska, Polska a dalších. Problém v podstatě byl v tom, že toto pravidelně se opakující cvičení mělo především dokázat, že naše technika a personál stojí za ho... a je nutné ji nahradit nakoupenou technikou z USA a personál nejlépe vycvičit tamtéž ( a nejen nás). V praxi to ovšem vyhlíželo tak že propojení ATU US-Army a US-Air-force nefungovalo a jejich vojcli si s tím nevěděli rady a povolávali na cvičiště servisní skupiny firem od kterých ty jejich zázraky byly (od prdelatých černošek a vypatlaných US seržantú nemúžete očekávat zázraky a Schwartzeneger měl zrovna divadelní prázdniny).... na rozdíl od našich spojařú, kteŕí ví na co jsou měřící přístroje a krom nich používají i mozek. Ve finále se ovšem přešlo na ,,taktikal sviče,, od Erikú a jiných umělcú...a s UE 101 se nejspíš už ani nepočítá. Takže kde stojí ta Slovenská ATÚ E-101 víme. Ta Česká byla nejdříve ve Strašicích a později přešla do Písku tuším k VÚ 2492 a kde stojí momentálně to víte Vy.
S pozdravem Franta ,,

Dodám ,že vozy jsou již vyřazeny z AČR ,a nekompletní vozy čekají na rozmontování do sběru nebo ND.